I. Poznámky historické

PhDr. Oldřich Janeček

1921-2004
Historik, práce z oboru přírodních věd.
Člen Antroposofické společnosti.

I. Poznámky historické

Rozumová kultura

To, co nejvíce charakterizuje v současnosti naši západní kulturu, je skutečnost, že výsledky, které přineslo bádání v přírodních vědách, určují naše myšlení, světový názor a koneckonců i náš postoj k životu. Je to úzce spjato se základním vývojovým rysem evropské a západní kultury – s vývojem lidské individuality. Základním jevem růstu lidské individuality, lidského Já, byl v uplynulých více než dvou tisíciletích postupný růst lidského rozumu.
Hned na začátku se zamysleme nad tímto zpětným historickým pohledem: Rozumová kultura, která se zrodila s řeckou filozofií ve 4. a 5. stol. před Kristem, trvá už téměř dva a půl tisíce let, zatímco nové přírodní vědy vstupují samostatně na scénu dějin teprve v 16. stol. A jsou, jak poznáme, dědicem dob předchozích. Jejich prvním představitelem je astronomie,
především sluncestředný Koperníkův názor.

Získávání poznání v minulosti

Pěstování filosofie
V dobách starších než dva a půl tisíce let, ba možno říci ještě před dvěma tisíci lety, nebylo poznání lidí starých kultur založeno na takovém rozumovém poznání, jak bychom si chtěli dnes představovat. Člověk poznával tehdy skutečnost jinak než dnešním vyvinutým rozumem. Výsledky tehdejšího poznání přírody nebyly malé a bezvýznamné. Ale to nyní ponechme stranou.
Z předešlého pohledu do dějin tedy vidíme, že lidský rozum se tříbil a osamostatňoval na něčem jiném, než na přírodních vědách.
Lidský rozum tenkrát rostl při pěstování filozofie: toto vševědění v sobě tehdy zahrnovalo mimo vlastní filozofie také matematiku, geometrii, dále učení o duchovních světech čili náboženství, přírodní vědění apod. Z filozofie se teprve později vyčlenily přírodní i jiné vědy.

Zakladatelé evropské filosofie
Právem se uvádějí jména tří zakladatelů evropské filozofie: Sokrata, Platóna a Aristotela. Jak známo, první z nich, Sokrates, nenapsal ani jeden spis: se svými žáky pouze rozmlouval. Jeho učení známe pouze ze spisů Platóna, který byl jeho žákem a současně prvním píšícím filozofem. Filozofie se totiž zrodila ze starého vědění, tj. z mystérií. Nositeli tohoto vědění byli tzv. zasvěcenci. Na rozdíl od epochy rozumové kultury bylo vědění předcházejících epoch získáváno především tzv. nadsmyslovým vnímáním. A na rozdíl od pozdější epochy se nikdy nezapisovalo (ani tehdy ne, když už bylo objeveno písmo), bylo sdělováno ústně pouze úzkému okruhu lidí. Tito lidé ze svých vědomostí sdělovali dále jenom určitou část, protože to bylo vědění utajené, okultní neboli ezoterní. Určité zlomky a vrcholy tohoto vědění byly přece jen později sepsány: známe je jako nejrůznější spisy světových náboženství. Pro naši západní kulturu je takovým spisem bible.

Začátek zapisování vědění
Od doby Platónovy a později také Aristotelovy se vědění rozumové, čili filozofie, začala zapisovat. Ale i v nynější době můžete potkat třeba studovaného historika, který vám řekne: „Mluvíš něco o okultním vědění, ale kde máš pro to důkazy?“ Těmi „důkazy“ myslí písemná svědectví. Inu, taková písemná svědectví nejsou.
Důkazy musíme hledat v jiné podobě, a to též v l6. a l8. století – neboť i tenkrát se ještě pěstovalo okultní či ezoterní vědění.
Oficiální křesťanství však nepřijalo vědění tohoto druhu za své a prohlásilo je za kacířské.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to Top